Jak se orientovat
Všechny koledy lze nahlédnout vždy od širšího záběru k užšímu. Např. od motivu přes dobu k místu, nebo od místa přes motiv k době. Záleží jen na úhlu zájmu. Touto cestou je možno se dostat k té které konkrétní koledě. Všechny písně jsou uvedeny v originálním znění a překladu. Dále jsou opatřeny základní informací, odkazem na mapu, notovým zápisem či nahrávkou, byly-li tyto k dispozici. Kolonka koledy novoroční je zatím v procesu, jelikož těchto písní nebylo moc k nalezení.
Při třídění jsem vycházela přinejmenším ze čtyř základních hledisek:
Po muzikologické stránce zpracovala písně novoročního cyklu velmi dobře Jadvyga Čiurlionytė ve své knize Litevské lidové melodie.
Dle jejích slov jsou písně novoročního cyklu bohaté na varianty melodií. Většinu z nich tvoří hry a tance, charakteristické klidným tempem, jakož i svérázným rytmem, přičemž se tyto hry, jak už bylo řečeno výše, omezují toliko na přechod z jednoho rohu místnosti do druhého; mnohé z nich se hrají vsedě. Avšak rytmus jejich melodie je místy rázný a nerovnoměrný, s akcenty. Jejich melodie není rozsáhlá – sestává ze čtyř tónů či má pár tónů navíc. Tyto tóny se monotónně opakují, jako by se točily na místě. K nejcharakterističtějším patří čtyři varianty melodií:
- Typ A - Jeřábice letěla lesem
- Typ B - Tři včelky lesem letěly
- Typ C - Na ulici, na široké
- Typ D - Kotūris
Z hlediska místa se nejvíce písní dochovalo v oblasti zvané Dzūkija, kterou je možné ještě rozdělit na východní a západní.
Dzūkové mají ve svých melodiích rádi stoupavou a klesavou kvartu – kvartové skoky – dva striktně odlišné symboly: stoupavá kvarta je symbolem síly, mužnosti; klesavá kvarta je pak symbolem pochybování, očekávání, nejistoty. Stoupavou kvartu slýcháváme ponejvíce na začátku melodie, klesavou pak na jejím konci. Jednou z nejdůležitějších zvláštností melodií z Dzūkije jsou jejich starobylé tóniny.
Z hlediska doby je občas těžké říci, kdy jsou které z koled zpívány: někteří interpreti nazývají adventní písně vánočními a naopak, jiní zas tvrdí, že jsou oba tyto druhy zpívány současně/v téže době. Proto existuje pár takových, jež jsou zastoupeny v obou kategoriích či naopak patří mezi nezařazené. Hodně adventních písní bylo zpíváno v předvánočně-adventním období během přástek. Jako např. v okolí města Merkinė v jihozápadní Dzūkiji. Díky tomu se v tomto kraji dochoval i větší počet adventních písní, což vyplyne postupně při pohledu na mapu. Následně lze vystopovat, kudy se kdysi ubírali zapisovatelé koled při svém terénním výzkumu.
